Jak porozumět smrti

10. prosince 2016 v 11:43 | Ranja Ox |  Návody
Výsledek obrázku pro strašidelný hřbitovTohle je hodně emotivní téma, protože víme, že se týká každého z nás. Je to tabu o kterém nikdo moc nemluví. Je to nutné zakončení žití a vyvolává vlnu emocí, ze kterých se tají dech. Já bych v tomto článku ráda povídala o tom, jak se můžeme na smrt dívat z různých pohledů a jak ji přijmout za přirozený proces.

Proč je smrt nutná a jak to funguje

Smrt je nutná jako uzavření jednoho života a otevření dalšího života. Je to přirozený zákon, ukončení cyklu. Je dobré si uvědomit, že strachem ze smrti neovlivníme chod událostí, akorát živíme negativní pocity. Jako uklidňující myšlenku považuji fakt, že datum smrti je dané již při narození a nedá se ovlivnit. (jak je to s vraždou a sebevraždou nevím, ale zjistím) To je velmi důležitá informace. Měl by ji vědět každý, kdo si dává za vinu něčí úmrtí.

Budeme se rodit tak dlouho, dokud svou strukturou nezapadneme na jednu nebo druhou stranu. Myslím tím "nebe" a "peklo". Jelikož struktura naší bytosti nesynchronizuje ani s jednou stranou jsme tady. Máme tendence se pořád a pořád rodit až se zařadíme zpět do celku. Každý nový život je pro nás příležitost k vyčistění negativních nánosů na našem nehmotném těle. Bohužel místo toho většina lidí spíš vytváří nové a nové bloky. Zůstali jsme omezeni na světské záležitosti a vyšší princip nám uniká. Kladu důraz na to, abychom se více starali o svůj osobní vývoj. Více info o tom proč jsme tady mám rozepsané zde.

Co se děje po smrti

Po smrti duše odchází do světla. Když zemřeme zvoní nám v uších potom nás to táhne do výšky, vidíme se z nadhledu. Můžeme vidět své blízké jak stojí u našeho těla. Poté vidíme cestu ke světlu. Onen tunel je sloup světla, který vás přesune dojiného prostoru. Tunel světla je plný lásky a klidu, vůbec necitime strach, jen lásku klid a celistvost. Dostáváme se ke Zdroji. Zdroj/bůh/universum/světlo to je jedno jak to nazveme na náboženství se moc nehraje. Komunikujeme spolu pomocí své mysli. Vracíme se zpět do svého života společně a procházíme si jeho úseky. Je to takové sebehodnocení (je super, že bez hmotného tělo máme automaticky menší ego nebo vůbec žádné). V žádném případě to neprobíha tak, že by nad vámi stála nějaká vyšší osoba hrozící prstem ty ty ty cos to udělal a pak vás zařadí do nového života. Tahle to vůbec není. Světlo nesoudí a ani neurčuje co máte dělat. Vy sami si volíte do jakého prostředí a komu se narodíte podle toho na čem můžete nejvíce růst. Nezapomínejte, že dostanete v životě jen takové lekce, které je ve vaší moci zvládnout, ať jsou jakékoliv. Poté co si vyberete ideální prostředí a podmínky, na kterých nejvíce porostete, budete inkarnováni/vtěleni.

Koho tohle téma zajímá více vřele doporučuji knihu Život po životě, Raymond A. Moody,Jr

Proč někdo umírá mladý

Tohle je otázka, kterou si klade snad každý. Jak je ta smrt nespravedlivá, nějakému darebákovi dá dlouhý život a malému dítěti život krátký. Jde o to, pochopit princip reinkarnace a posuzovat ho z nadhledu. Naše duše se může inkarnovat i tisícekrát z toho je jedno nevýrazné bytí v těle malého dítěte velmi zanedbatelné. Díteti to mělo dát třeba jen uspokojení traumatu z minulého života, kde ho například matka odvrhla a nyní mohlo nabýt pocit nepodmíněné lásky z náruče a prsu matky, což mu naplní všechny potřeby v tom životě a dál už není důvod proto, aby tam dál působilo svým vlivem. A teď z pohledu matky. Není náhoda komu se takové dítě narodí. To se akorát sesynchronizovaly dvě duše, které na sobě měly možnost růst. Matka si zase měla projít ztrátou a následnému vyrovnání se s tím. Je vysoce pravděpodobné, že to má nezpracované z minulých životů a je velice důležité se s tím vyrovnat, přijmout to a odevzdat to bohu. Protože když celý život na to úmrtí bude pohlížet s bolestí tak je to průšvih. Je třeba ten pocit správně zařadit do své bytosti a tím se osvobodit od zpětné vazby.

Výsledek obrázku pro flower

Ztráta blízké osoby

Když člověk přijde o někoho blízkého je to vždycky velká životní rána. Nebraňte průchodu svých emocí, klidně plačte jak dlouho to budete cítit, plačte pořad nezastavujte to, pláč očisťuje a odplavuje. Je velká chyba pláč zadržovat a snažit se být silný. Všechno to musí ven, co nepůjde ven zůstane ve vás a usadí se to, pak to potlačíte a vytváříte tak karmický blok. Existují lidé, kteří se přímo zabývají tématem vyrovnání se se smrtí. Jsou to většinou ti samí lidé co také odvádějí duše do světla, velmi doporučuji je navštívit, bývá to hodně přínosné, pomáhá to se vyrovnat s novou etapou života. Dále pak je dobré se modlit. To je jedno jakého jste vyznání, modlete se za zesnulého (ať najde cestu ke světlu, za klid jeho duše, posílejte mu lásku...) i za sebe ať vám dají vaši ochránci sílu se s tím vyrovnat a jít dál.

Pokud máte nespracované úmrtí blízké osoby, je třeba to zpětně spracovat i po letech. Poznáte to jednoduše, a to tak, že když pomyslíte na danou osobu, je v pořádku cítit takový ten jemný úsměv na tváři se vzpomínkami na to co jste prožili, pocit vyrovnanosti a pokoji na duši. Pokud je vám do pláče i po letech nebo se vám sevře nebo rozbuší srdce je to nedořešené.

Je třeba to prostě pustit. Třeba u hrobu, veceř v posteli nebo v meditaci mluvte k dané osobě. Představujte si, že vás slyší a řekněte jí všechno co jen chcete. Vypovídejte ze sebe uplně vše, dejte pocitům průchod, pokud se rozpláčete nevadí to ničemu, pořád pokračujte a mluvte k té osobě. Posílejte jí láskuˇtzn. představujte si vaši lásku jak přechází z vašeho srdce do srdce dané osoby, snažte se té lásky vytvořit co nejvíce. Až to budete cítit, rozlučte se s danou osobou, představte si jak jí máváte a jak se vám vzdaluje do světla. Představujte si jak má lehký úsměv na tváři a dojatě vám mává, přitom oba víte, že se nevidíte naposledy. Prociťujte tuhle představu, vytvořte ji tak živou, jak jen dovedete.

Související obrázek
V žádném případě nemusíte mít strach, že se loučíte na vždy !! Všechny osoby vám blízké můžete vidět, když opustíte své fyzické tělo. (smrt nebo astrální cestování) Všechny osoby, které jste ve všech svých životech poznali a máte spolu citový vztah můžete snadno kontaktovat. V těle to není dost možné, (jde to vyvoláním duše, ale to nedoporučuji ) Proto si můžete říct, že tady z toho zbytku života co máte vytěžíte co nejvíc půjde a až se také odeberete do světla, opět budete spolu. O dotyčného nemějte strach, on už vidí věci a souvislosti s mnohem většího nadhledu, ve vesmíru čas neexistuje, on tesknit po vaší přítomnosti nebude, co je pro vás padesýt let je pro něj okamžik, to jen z vašeho pohledu uteče určitá doba pro vaše setkání. (Pokud jste si hodně blízcí, dojde daná osoba pro vás už přimo při umíraní a pomůže vám ke světle, většinou to bývají rodinní příslušníci) Nemyslete si však prosím, že když spácháte sebevraždu zkrátíte si tak cestu k blízké osobě. Sebevrazi se po své smrti dostávají do jiného prostoru a hlavně se v další inkarnaci rodí s nedostatkem a ne jen zdravotním. Mají celkově stížené podmínky hned od začátku svého nového života. (A zase, není náhoda komu se takové dítě narodí, pěkně se sesynchronizují dvě duše co na sobě porostou)

Jak se s tím teda vyrovnat :
  • plačte
  • vyhledejte specialistu
  • modlete se za jeho klid a vaši sílu
  • buďte se svými pocity
  • rozlučte se

Strach z vlastní smrti

Uvědomte si, že v tom nejste sami. Každý člověk na tomto světe může mít strach ze smrti týká se to nás všech. Je jen na našem nastavení mysli jak se k tomu postavíme. Pokud smrt pochopíme, víme, že nám nemůže ublížit. Je to jen nová etapa, pojedeme dál, tak jak už jsme to udělali xkrát. Dobré na smrti je, že budeme na chvíli tváří v tvář bohu, setkáme se s blízkými z životů a hlavně se posuneme dál. Když vyjdete z těla vaše ego ustoupí a vy pochopíte vyšší princip smrti. Takže mimo tělo vás to trápit nebude. Nabydete poznání.

Pokud máte strach o své blízké, třeba o rodiče, může to souviset s vaší závislostí na nich, když se osamostatníte jak citově tak materiálně, přijmete mnohem lépe tento přírodní zákon.


Užívejme si každého přítomného okamžiku v našem životě, vybírejme si, jak a s kým budeme trávit svůj čas a žijme v lásce a radosti všedního dne a pak už jen s pevnou vírou nechme světlu kam nás zavede :)

S láskou, Vaše Ranja
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí na stránkách Morena-ox ?

Líbí
Nelíbí
Půl na půl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama